Theodor Eicke

Theodor Eicke
Theodor Eicke
	Papa
	Theodor Eicke jako SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Narození	17. října 1892; Hudingen, Lotrinsko
Úmrtí	26. února 1943 (ve věku 50 let); blízko Orelky, Sovětský svaz
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Doba služby	1909–1943
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Infanterie Regiment Nr. 23 König Ferdinand der Bulgaren; Infanterie Regiment Nr. 3 Prinz Karl von Bayern; Infanterie.Regiment Nr. 22 Fürst Wilhelm von Hohenzollern; Bayerische Fußartillerie-Regiment Nr. 2
Velel	Koncentrační tábor Dachau; 3. tanková divize SS „Totenkopf“
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Děmjanský kotel; Mansteinova jarní ofenzíva
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi
	multimediální obsah na Commons

Theodor Eicke (17. října 1892, Hudingen – 26. února 1943 u Orelky) byl nacista, veterán první světové války a vysoce vyznamenaný důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS za druhé světové války. Zároveň se jednalo o jednu z klíčových postav ve vedení koncentračních táborů v nacistickém Německu.^[1] Také byl držitelem rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi.

Mládí a první světová válka

Theodor Eicke se narodil 17. října roku 1892 v alsaském městě Hudingen jako nejmladší z 11 dětí přednosty železniční stanice Heinricha Eickeho. Po dokončení obecné školy nastoupil mladý Theodor na reálnou školu v Hampont, avšak studia nezvládal a v roce 1909 školu opustil.

Následně se rozhodl vstoupit do německé císařské armády a byl jako dobrovolník zařazen ke 23. bavorskému pěšímu pluku v Landau, kde sloužil pod velením pozdějšího generálporučíka a nositele Pour le Mérite, plukovníka Rudolfa Dännera.

Na Hitlerův příkaz osobně provedl popravu Ernsta Röhma za Noci dlouhých nožů v létě 1934.^[zdroj?] Velel jednotkám SS-Totenkopfverbände, které byly strážní službou koncentračních táborů. Roku 1938 se tyto jednotky rozrostly a byly vycvičeny k boji. Roku 1939 prováděly v Polsku likvidaci tamní elity a polských Židů. Poté byly přeměněny na bojovou divizi Waffen SS Totenkopf. Theodor Eicke jim velel až do 26. února 1943, kdy byl jeho letoun zasažen sovětskou palbou a zřítil se k zemi.